Statutární město Brno
Městská část Brno-Slatina

  Dnes je 19.09.2017
  Svátek má Zita, zítra Oleg

Úvodní stránka

Směny bytů

Akce

Odkazy

Mapa stránek

SMSinfo

  Vyhledat

Základní informace

Městská část

Samospráva

Úřad MČ

Řízené organizace

Kultura, sport ...

Ulice, PSČ, místopis

Slatinský tisk

Úřední deska, vývěska

Aktuální informace

Formuláře

Užitečné informace

Profil zadavatele VZ

POTŘEBUJI:

Telefonovat...


Stáhnout si formulář...


Vyřídit si na úřadu...


Zaslat e-mail...


Odebírat SMS zprávy...


CZECH-POINT CZECH-POINT


Další témata

Archiv

Archiv úřední desky

Ekologie, životní prostředí

Evropská unie

Městská policie v Brně

Občanská společnost

Ochrana obyvatelstva

Společnost a politika

Volby, referenda

Zdraví, zdravotnictví

KONTAKTY:


Úřad městské části Brno-Slatina

Budínská 88/2
PSČ 627 00
Brno
telefonní kontakty
fax: +420 545 216 285
ID datové schránky: bj9b3rx
info(zavináč)
mcslatina(tečka)cz




Speciální informace:

Stavební rekonstrukce:

NOVINKY

 

ZASEDÁNÍ ORGÁNŮ MČ:

Zasedání ZMČ v roce 2017:
16.02., 27.04., 22.06., 21.09. a 14.12.
 
Zasedání RMČ ve II. pololetí 2017:
02.08., 30.08., 13.09., 27.09., 11.10., 25.10., 08.11., 22.11., 06.12., 20.12.

UMÍSTĚNÍ STRÁNEK:

Doména www.mcslatina.cz hostuje na serveru





Úvodní stránkaHistorie a současnost Slatiny (Historie) ► Slatinští kováři

02.09.2002

Slatinští kováři

Kovárny a kováři patřili v minulých stoletích ke koloritu vesnic i předměstí, kde hlavním zdrojem obživy byla zemědělská výroba. Kováři bývali většinou všeumělci, kteří zhotovovali, opravovali a udržovali všechno, co bylo ze železa. Vzít vhodný kus železa, ve výhni ho ohřát na potřebnou teplotu, na kovadlině vykovat do požadovaného tvaru, potom vyžíhat, zakalit a popustit. To byl základ kvality jejich práce. A že to uměli, dokazovali tím, jak dlouho vždy své řemeslo vykonávali. Každý kovář byl proto u všech sedláků i ostatních občanů váženou osobou. Hlavní náplní jejich práce však byla péče o obutí koní.

V roce 1810 bylo ve Slatině napočítáno 82 koní, v roce 1945 jich tu bylo 84. Protože počet selských usedlostí se od začátku XVIII. století příliš neměnil, lze předpokládat, že i v oněch dávných dobách jich tu bylo rovněž nejméně tolik. V soupise Tereziánského katastru se v roce 1749 uvádí ve Slatině jméno kováře Antonín Žežula. Tehdy už tu dávno byl panský dvůr na největší usedlosti starého popisného čísla 21 (nového 37 - v místech dnešní proluky na Přemyslově náměstí). Patřil do hospodářství líšeňského panství, jehož posledními majiteli na začátku XIX. století byla hrabata rodu Belcrediů. V tomto dvoře byla i kovárna, která se dochovala až do poloviny dvacátého století. Jména pokračovatelů zmíněného kováře Žežuly bohužel neznáme, ale v této kovárně již koncem XIX. století pracoval jako "panský kovář" pan Josef Kosek (narozený 1875), který měl svůj domek navrchu (na dnešní ulici Krejčího). Měl dva syny. Alois se vyučil kovářem a nejdříve pracoval se svým otcem, potom od roku 1938 rovněž jako kovář v brněnské plynárně. Druhý syn Josef se zúčastnil ve druhé světové válce zahraničního odboje jako letec v anglické RAF. Kovář Josef Kosek zemřel v roce 1954.

Vedle polí panských, která zaujímala asi jednu třetinu celkové slatinské orné půdy, tu byla ještě větší část polí, na kterých hospodařili místní rolníci. Také rozvoj jejich hospodářství vyžadoval stále větší rozsah různých kovářských a podkovářských prací. Místní sedláci proto uvítali, když v roce 1880 přišel z Velatic do Slatiny kovář pan Florián Mrňa (narozený 1857) a zřídil si kovářskou dílnu v domě popisné číslo staré 105 a nové 29 (dnešní Tilhonova 3). Ve velmi krátké době získal svou dobrou prací pověst zdatného kováře - zejména výrobou pluhů, které vyráběl jak pro místní sedláky, tak i pro sedláky na celé Moravě. Protože mu stávající kovárna záhy nedostačovala, postavil si už v roce 1888 na protější straně téže ulice novou a větší kovárnu (dům dostal později orientační číslo Tilhonova 4). Tam k uspokojení značné poptávky přijal postupně několik tovaryšů a pro zajištění pokračování řemesla i učňů. S manželkou měli 3 syny a 3 dcery. Všichni synové však už v mladém věku zemřeli a tak pan Mrňa ztratil pokračovatale své práce. Tato ztráta na něj zapůsobila tak, že se rozhodl kovárnu prodat a věnoval se polnímu hospodaření. Kovárnu i s bytem prodal v roce 1913 panu Františku Jandekovi, kováři ze Žabovřesk. V roce 1915 se však pan Jandek na přání své manželky rozhodl kovárnu prodat a vrátit se zpět do Žabovřesk. Když se to dozvěděl pan Mrňa, odkoupil kovárnu zpět a ve svých 58 letech začal opět s kovářstvím, které potom provozoval až do svých 70. let. (Zemřel v roce 1945.)

V roce 1927 pronajal kovárnu s veškerým zařízením, nářadím a bytem panu Antonínu Kundýskovi, který zde působil do konce roku 1929. V lednu 1930 přešel pan Kundýsek na v sousedství nově postavenou kovárnu (Tilhonova 8). Tím byla na původní Mrňově kovárně po 45 letech ukončena kovářská služba slatinským i okolním sedlákům. Nová kovárna, z níž se časem stala strojírenská dílna, byla již moderně vybavena. Byl zde buchar, 2 soustruhy, fréza, vrtačky, svářečka a brusky. Později bylo k dispozici i dodávkové auto ZBROJOVKA 24. Kromě kovářství a podkovářství se zde vyráběly také koňské vlečky - tak zvané Gumáky, pro které dřevěné součásti vyráběl pan Bohumil Husák, který měl dílnu o několik domů dále na téže ulici. Také se tu vyráběly mechanické nakladače hnoje a čerpadla na fekálie. Tato zařízení usnadňovala těžkou práci nejen sedlákům ve Slatině, ale i v širokém okolí po Moravě. Nákladní auto bylo využíváno nejen na dovážení materiálu, ale i pro formanky slatinským občanům. Dílna zaměstnávala až 5 tovaryšů a učně. Posledním učněm byl zdejší Jiří Hejtmánek.

V roce 1949 na příkaz tehdejší vlády musela dílna propustit všechny zaměstnance, takže pan Kundýsek v ní zůstal sám a pracoval zde až do konce života. S manželkou měli jen dvě dcery, takže tu nebyl žádný pokračovatel kovářského řemesla. Zemřel jako 72 letý v roce 1973. Dosud nám však zůstala památka na posledního slatinského kováře. Jsou to četné ploty předzahrádek řady místních rodinných domků. Tím skončila slavná éra slatinských kovářů.

 

Věra Štěpánková a František Sklenář


Formátování pro tisk
    


 

 

Diskusní příspěvky k článku: Slatinští kováři



 

Základní informace

Městská část

Samospráva

Úřad MČ

Řízené organizace

Kultura, Sport

Ulice, PSČ, místopis

Slatinský tisk

Úřední deska, vývěska

Aktuální

Vyhledat

 

Weby organizací a útvarů
zřízených MČ
Slatinská občanská
sdružení
Statistiky Validita kódu
Odkaz na stránky ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2
Odkaz na stránky ZŠ Brno, Přemyslovo nám. 1
Odkaz na stránky MŠ Brno, Jihomoravské nám. 5
Odkaz na stránky Jednotky sboru dobrovolných hasičů Brno-Slatina
Odkaz na stránky Historického kroužku
RSS kanál stránek Divadla J.K.Tyla
Odkaz na stránky slatinských stárků
Odkaz na stránky fotbalového oddílu SK Slatina
[Valid RSS]
Valid XHTML 1.0 Transitional


Založeno v prosinci 1999 | Provozovatel Úřad MČ Brno-Slatina | Webdesign & programming © 2003-2017 Radim Janků  Programming & Design by Radim Janku